Co se rozumí po pojmem fasáda
Pokud bychom si chtěli definovat pojem fasáda, tak asi nejobecnější vysvětlění nabízí slovník Wikipedie :
Fasáda (z francouzského face tvář, líc) je vnější stěna budovy a její konečná úprava. Fasáda bývá prolomena okny a vchody a členěna různými architektonickými prvky, například římsou, pilastrem, lisénou. Hlavní fasáda (průčelí) bývá honosnější a architektonicky propracovanější než boční a zadní fasády.
zdroj Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Fas%C3%A1da)
Zdařilá provedení fasády jsou častým důvodem, proč se vydáváme na cesty po celém světě i v tuzemsku, abychom obdivovali nadčasovou práci našich předků. Řada památkových objektů v Římě, Paříži, Praze, ale i církevní stavby v zapadlých vesničkách jsou cílem výprav mnoha obdivovatelů.
Moderní fasáda – estetická a splňuje náročné funkčí požadavky
Hrubá stavba už není jen kamen a cihla, ale stále častěji také beton, dřevo, porobeton. Některé novostavby využívají zcela nových postupů a jsou vyráběny z prefabrikovaných dílců nebo jako montovaná konstrukce. Dokonce někteří nadšenci staví svá obydlí ze slámy a hlíny, čímž chtějí podpořit současný trend udržitelnosti zdravého přírodního prostředí.
Podle způsobu provedení bychom současné fasády mohli rozdělit na 2 základní skupiny – nezateplené x zateplené.
Nezateplené fasády
Nezateplené fasády jsou obdobou tradičního způsobu, který známe z již zmíněných památek. Na zdivo se nanese omítka a následně i některá z mnoha nabízených povrchových úprav. Moderní stavitelství samozřejmě využívá vylepšené receptury, ale použité materiály jsou často stejné jako v minulosti – písek, vápno , cement …
U novostaveb se nejčastěji omítají domy vyzděné z cihel tloušťek 380-500 mm /Heluz, Porotherm …/, porobetonu tloušťek 375-500 mm /Ytong, Porfix …/ a vápenopískových cihel. Přestože tyto tlouštky zdiva již splňují požadavky dané náročnými stavebními normami, výrobci cihel nabízí pro vylepšení tepelné bilance stavby obvodové bloky plněné vatou nebo polystyrenem. Dalším trendem je stavění obvodového zdiva sendvičovým způsobem, kdy je mezi 2 stěny vložena izolace.
Pokud budeme omítat objekt starší, kde je již původní omítka vyžilá nebo poškozená, tak výrobci nabízí kromě běžných omítek i omítky sanační a pro historické objekty omítky vápenné.
Omítání fasády
V přípravné fázi se musíme rozhodnout, zda budeme omítat strojně nebo ručně. To samozřejmě závisí nejen na velikosti omítané plochy, ale také na možnosti přistavit ke stavbě silo a dostatku místa pro omítací stroje. Práce se strojním nanášením velmi zrychlí a zefektivní, takže je v současnosti používána prakticky u všech novostaveb. Ruční nanášení je fyzicky namáhavé a vyžaduje manuelní zručnost a praxi, což je při současném nedostatku kvalifikovaných sil velký problém. Pokud se nanáší ručně, tak většinou se jedná o lokální opravy , renovace na historických objektech nebo u složitých tvarů fasády.
Jaké druhy omítek lze tedy u nezateplených fasád použít
- Klasické vápenocementové omítky
Tyto tradiční omítky jsou vhodné pro nové i starší objekty z cihel i vápenopískových bloků. Podle stavu zdiva se před nanášením omítky povrch plochy obvykle zvlhčí nebo penetrují penetrací, někdy i hloubkovou. Zvlhčení nebo penetrování zlepšují přilnavost omítky ke zdivu během nanášení. Hloubková penetrace se pak využívá u staršího zdiva, kde jsou již patrné známky narušení povrchu – všechny uvolněné části staršího zdiva se musí mechanicky odstranit, aby omítka později neopadávala. - Lehčené omítky
Přidáním perlitu nebo polystyrenu se z běžných vápenocementových omítek vytvoří lehčené omítky. Přestože se omítka podílí na telepné bilanci stavby jen malou částí, tak se nyní lehčené omítky stávají častou volbou investorů. Tyto omítky se nanáší téměř výhradně u novostaveb a to strojním způsobem. Nanašená vrstva 3-4 cm je obvykle silnější než při strojním nanášení vápenocementových omítek , kde je obvyklá vrstva okolo 2 cm. Také cena tuny lehčených omítek , je vyšší než u vápenocementových, ale použitím perlitu nebo polystyrenu objem nabyde. Po realizaci je tedy plošná cena lehčené omítky vyšší, ale neopotřebuje tak rychle strojní vybavení omítacích strojů a snáze se zpracovává. - Vápenné omítky
Tento druh omítek je vyráběn podle tradičních receptur bez cementu. Vápno použité pro výrobu musí být odleželé a vyzrálé, což zvyšuje cenu výroby i následnou prodejní cenu. Vápenné omítky jsou vyžadovány pro renovaci objektů památkové péče. - Sanační omítky
Sanační omítky pracují na principu odvodu vodních par z vlhkého zdiva do atmosféry. Aby mohli vodní páry omítkou snáze procházet, jsou sanační omítky velmi porézní.
Protože se jedná o omítky někdy i násobně dražší než bežné, je nutná před nanesením rozvaha, která určí správně řešení. Pokud není odstraněna příčina vzniku vlhkosti, tak je často použití sanačních omítek zbytečným nebo dočasným řešením. Fasáda časem zase zdegraduje a někdy i opadá – jistě každý najde ve svém okolí bezpočet příkladů. Popis sanace zdiva rozvádíme v následujícím odstavci. - Omítky pro přesné zdění
Pro přesné zdivo, zejména porobetonové a vápenopískové, se podařilo výrobcům vyvinout novou generaci omítek. Vyznačují se obvykle malou zrnitosti cca 0,6 mm a díky použití bílého cementu a stavební chemie se mohou nanášet jen v malých tloušťkách , v exteriéru obvykle 10 mm. - Speciální omítky a stěrky
V nabídce všech dodavatelů se objevuje celá řada specializovaných fasádních omítek a stěrek, které doplňují základní nabídku. Jako ukázku můžeme uvést např. přednástřiky, rychletuhnoucí směsi, sádrové omítky , omítky s výztužnými vlákny nebo omítkové stěrky.
Sanace zdiva
Sanace zdiva je velice složitou problematikou, která je obvykle finančně i technicky velmi náročná. Většina starých objektů není izolována a zemní vlhkost kapilárně vzlíná zdivem a vystupuje na fasádě v nadzemní části. Pokud chce investor kvalitně provést sanaci, je nutné oddělit nadzemní a podzemní část zdiva. K tomu slouží metody jako speciální injektážní kapsle nebo podřezávání objektu s následným vložením izolační vrstvy.
Levnější a také účinnou metodou je obkopání stavby do hloubky základů a odvedení vlhkosti drenážní rourou do trativodu. Zdivo je od zeminy odděleno štěrkem a nopovou folií , která zároveň zajištuje odvětránvání. Drenážní roura se obsype štěrkem a musí být proti zanesení obalena geotextilií.
Pokud není ostraněn zdroj vlhkosti, tak trvale prochází omítkou vodní páry , které obsahují další chemické látky, zejména soli. Komůrky v porézní struktúře omítky se postupně solemi zanesou a omítka celá zvlhne. Na povrchu fasády se objeví známé bílé fleky, tvořené zkrystalizovanými solemi.
Rozpad fasády je pak jen otázkou času a může následovat další oprava.
Před aplikací samotné omítky se provádí sanační přednástřik na 50-100 % plochy zdiva. Ten zpevní podklad a pomůže nanášené sanační omítce se snáze udržet . Také vrchní vrstva musí být systémovým prvkem, takže se používá sanační štuk. Všechny uvedené sanační materiály výborně vzájemně korelují a pomáhají správnému odvodu vodních par do vnějšího prostředí. Také volba vrchní vrstvy, většinou fasádní barvy , musí být v souladu s použitými sanačními vrstvami. Pokud by se použila nevhodná barva, např. akrylátová, budou se hromadit vodní páry pod vrstvičkou barvy a budou vznikat na fasádě puchýře. Barva většinou i se štukem časem opadá.
Zateplené fasády
Zateplení je u některých objektů pouze vylepšením stávající tepelné bilance, ale u velké skupiny staveb nutností pro zajištění jejich funkčnosti.
Projektují se novostavby, kde je již zateplení nezbytným stavebním prvkem. Jako příklad můžeme uvést stavby z cihel nebo porobetonu v tloušťkách obvykle 300-400 mm, kde teprve po realizaci zateplení se stane dům způsobilým pro bydlení. Stejně tak montované stavby, které jako nosný konstrukční prvek používají ocelové profily, by bez zateplení nebyly prakticky obyvatelné.
Kromě zlepšení tepelných vlastností domu umožňuje zateplení sjednotit vzhled fasády z různých materiálů, například u přístavby k již stávajícímu objektu. Zateplením může překrýt různé praskliny a trhliny ve zdivu. Ty často vznikají sedáním domu nebo také při kombinaci stavebních materiálů s různou tepelnou dilatací, jako třeba ocelové překlady nad okny.
Nevýhodou zateplení je obtížná oprava při mechanickém poškození – tím mohou být i vyklovaná hnízda ptáků. Dále izolační materiály neumožňují taková kreativní řešení jako klasické omítkové fasády a zateplené objekty mají většinou pouze jednoduchý a strohý vzhled.
Možnosti zateplení najdete v tomto článku: https://www.bau-system.cz/jaka-izolace-je-na-fasadu-rodinneho-domu-nejvhodnejsi/
Povrchové úpravy fasád
I malý a skromný domeček může díky nápaditému řešení být malým uměleckým dílem a zaujmout více, než nudná nabubřelá stavba . Nabídka materiálů a barev je ale tak široká a tak rychle se obohacuje o nové prvky, že ani profesionální architekti a designéři nejsou schopni všechny znát a vstřebat.
Pokud se podíváme do historie , tak se většinou na běžnou vápenou omítku nanášela vápenná barva. Někdy se do barvy přidávaly přírodní barviva nebo také jen hlinka a saze.
V poválečné éře se u nás v Česku nejvíce používala klasická štuková omítka nebo břízolit. Obě povrchové úpravy jsou jednoduché na nanášení, což bylo výhodné zejména pro svépomocné stavitele.
Štuková omítka se natahuje v tenké vrstvě hladítkem na jádrovou omítku a pak již jen natře fasádní barvou. Naopak břízolit je již sám o sobě finální povrchovou úpravu a nanáší se na omítku speciálním strojkem, nazývaným čert. Většinou byl břízolit v přírodní šedé barvě, ale dal se probarvit ještě před nanášením.
Po sametové revoluci se na českém trhu etablovala řada předních světových výrobců s širokou nabídkou finálních fasádních hmot. Vybrali jsme k bližšímu seznámení poměrně novou, ale v současnosti jednu z nejpoptávanějích omítek od firmy Baumit a.s. – StarTOP.
StarTOP – prémiová fasádní silikonová omítka s drypor efektem
Pastovitá tenkovrstvá omítka s multifunkčním drypor efektem bránícím biologickému znečištění a unikátní recepturou zvyšující efektivitu při zpracování. Vysoce paropropustná, odolná vůči znečištění, snadno zpracovatelná, použitelná v exteriéru. Od března 2021 k dispozici také v 12 nových bílých odstínech Shades of White, včetně extra bílé W1200 StarWhite.
- Rychleschnoucí povrch s drypor efektem
- Zvýšená ochrana proti řasám a plísním
- Nejlepší vlastnosti pro zpracování
Přípustná teplota vzduchu a materiálu podkladu se musí během zpracování a schnutí základních nátěrů, tenkovrstvých omítek Baumit pohybovat v rozmezí +5 °C až +30 °C.